|
|
Geostrategický význam Grónska
Uchytilová, Gabriela ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Diplomová práce nesoucí název "Geostrategický význam Grónska" se zabývá současným geopolitickým postavením ostrova v kontextu postupující klimatické změny. Ta přináší Grónsku mnoho příležitostí, ale i hrozeb, které by mohly ovlivnit jeho další vývoj. Hlavním cílem práce je tedy prozkoumat, jak geografická poloha ostrova v kombinaci s postupující klimatickou změnou ovlivňuje jeho vývoj, zejména směřování k budoucí úplné nezávislosti na Dánském království. Práce mapuje současnou situaci Grónska z hlediska nově se naskýtajících příležitostí i hrozeb, kterým čelí. Dále se práce zaměřuje na vztah Grónska a Dánska a pokouší se popsat, jaký strategický význam pro Dánsko ostrov má. Přestože je Arktida oblastí, kde v uplynulých dekádách státy spolupracovaly, v posledních letech roste v regionu napětí mezi Ruskou federací, která zde zvyšuje svou vojenskou přítomnost, a západními státy reprezentovanými Severoatlantickou aliancí. Navíc se do regionu snaží proniknout Čína, které strategický význam regionu není lhostejný a svou pozornost obrací k oblasti i další nearktičtí aktéři v čele s Evropskou unií. Prozkoumání vztahů a strategií těchto aktérů vůči Grónsku je třetí oblastí zájmu diplomové práce. Pro dosažení stanovených cílů práce je nezbytné pochopit geopolitický teoretický rámec, který je představen v...
|
|
|
Oil and its influence on the development of democracy. Comparative study of Norway and Azerbaijan
Bárta, Richard ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato Bakalářská práce zkoumá vztah zisků z těžby ropy a zemního plynu a demokracie na případě států Norska a Ázerbájdžánu. Norsko je jednou z mála zemí na světě, které se povedlo vyhnout se takzvanému ropnému prokletí, a zachovat si demokratické instituce i solidní ekonomickou výkonnost. Ázerbájždán je naopak typickým příkladem státu, ve kterém zisky z těžby ropy a zemního plynu napomohli k přežití autoritářského režimu. Práce se pomocí komparativní analýzy snaží nalézt klíčové faktory, které vedly k relativnímu úspěchu Norska v práci s nerostnými zdroji, a zda-li právě tyto faktory chyběly v případě Ázerbájdžánu. Práce sleduje příliv zisků z těžby ropy a zemního plynu, reakce jednotlivých vlád při práci s finančním kapitálem, a vliv těchto financí na úroveň demokracie v jednotlivých zemích. Práce na závěr odpovídá na výzkumné otázky: je kvalita demokracie ovlivněná množstvím výdělků z ropy a zemního plynu? Jakým způsobem výdělky z těžby uchránily stávající režimy? Může být Norský přístup k ropě a zemnímu plynu považován za vzorový příklad?
|
|
|
Angažovanost Čínské lidové republiky v Africe
Svobodová, Petra ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Angažovanost Čínské lidové republiky v Africe" pojednává o tom, jak se vyvíjela čínsko-africká spolupráce ve třech stanovených periodách. Konkrétně se jedná o období posledních necelých šedesáti let, které byly rozděleny na období studené války, 90. léta a poslední bylo zkoumáno období od roku 2000 po současnost. Důraz byl kladen především na 4 vybrané země subsaharské Afriky a to jmenovitě Angolu, Nigérii, Súdán a Zimbabwe. V rámci těchto období bylo zkoumáno, jak se vzájemné vztahy měnily a též jaké byly její hlavní složky. Především bylo pojednáno o spolupráci v oblasti ekonomické (přímé zahraniční investice, zahraniční pomoc, obchodní bilance atp.), politické, avšak i bezpečnostní. Na ČLR bylo nahlíženo jako na alternativní zdroj spolupráce vůči Západu, neboť její přístup vůči Africe nabírá odlišných dimenzí než přístup Západu vůči kontinentu. Především se jedná o čínskou politiku "nevměšování se" a politiku "nevázané" pomoci, tedy pomoc přicházející na kontinent bez podmíněnosti politických či ekonomických reforem. V práci též bylo pojednáno o přístupu tradičních dárců vůči kontinentu (Washingtonský versus Pekingský konsensus). Dále byly charakterizovány pozitivní a negativní stránky, které čínská angažovanost africkým zemím přináší.
|
|
|
Vliv přírodních zdrojů na vnitrostátní konflikty v mezinárodních vztazích - prodej budoucí kořisti v občanských válkách v Africe
Pazderník, Martin ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Werkman, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá potenciálním vlivem přírodních zdrojů na vnitrostátní konflikty v subsaharské Africe. Jejím hlavním cílem je prozkoumat obecnou platnost teorie prokletí přírodních zdrojů a z ní vycházející Rossovy hypotézy o prodeji budoucí kořisti v občanských válkách. Předpokládaný negativní vliv obou teorií je testován na případech pětice nedávných vnitrostátních konfliktů v regionu, jmenovitě pak v Angole, Demokratické republice Kongo, Konžské republice, Libérii a Sierra Leone. Přidanou hodnotou práce je především analýza posledního zkoumaného případu, tedy Botswany, která se na rozdíl od ostatních zkoumaných zemí vymyká obecně platným normám teorie prokletých přírodních zdrojů, neboť jako jediná zažívá dlouhodobý pozitivní ekonomický růst. Dílčím cílem práce je tedy také analýza úspěšné botswanské správy přírodního bohatství a následné vyvození možných doporučení pro ostatní státy v regionu. V práci jsou využity prvky kvalitativního výzkumu, a to zejména ve formě práce s odbornou akademickou literaturou. Metodou výzkumu je Millova metoda rozdílu, ve své revidované podobě výzkumu nejpodobnějších systémů, jež je vhodná pro identifikaci hledaných příčin a důsledků v případech, kdy srovnávané systémy nejsou zcela totožné, ale shodují se alespoň v maximálním množství možných aspektů.
|
|
|
Prokletí nerostných zdrojů? Analýza na regionální úrovni
Burdych, Tomáš ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Tichý, Lukáš (oponent)
Práce se zabývá otázkou existence, nebo neexistence prokletí nerostných zdrojů (tedy úžeji specifikovanou formou tzv. prokletí přírodních zdrojů) a to na skupině nejvýznamnějších těžebních regionů vybraných rozvojových zemí s významným těžebním sektorem. Cílem práce je snaha o zachycení regionálního přínosu těžby, respektive jejího negativního dopadu a to s pomocí ukazatele relativní pozice kvality života těžebního regionu (relativizované vůči ostatním regionům sledované země). Právě v tomto přístupu sledování dopadů možného prokletí (nebo přínosu) nerostných zdrojů na regionální úrovni lze vidět asi největší přínos práce, neboť většina podobných prací se věnuje komparaci zemí, nebo jednotlivým případovým studiím. Čtenář v práci nalezne přehled základních mechanismů a faktorů ovlivňujících využití, přínos nebo prokletí nerostných zdrojů, dále dílčí specificky zaměřené rozbory sledovaných těžebních zemí, včetně určení těžebních regionů a na závěr určité shrnutí získaných poznatků, zahrnující pokus o jejich interpretaci. Práce se také pokouší stanovit faktory a mechanismy podmiňující prokletí, nebo přínos nerostných surovin ve sledovaném souboru zemí a jejich těžebních regionů. klíčová slova: Prokletí přírodních zdrojů, nerostné zdroje, kvalita života, těžba.
|
|
|
Angažovanost Čínské lidové republiky v Africe
Svobodová, Petra ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Angažovanost Čínské lidové republiky v Africe" pojednává o tom, jak se vyvíjela čínsko-africká spolupráce ve třech stanovených periodách. Konkrétně se jedná o období posledních necelých šedesáti let, které byly rozděleny na období studené války, 90. léta a poslední bylo zkoumáno období od roku 2000 po současnost. Důraz byl kladen především na 4 vybrané země subsaharské Afriky a to jmenovitě Angolu, Nigérii, Súdán a Zimbabwe. V rámci těchto období bylo zkoumáno, jak se vzájemné vztahy měnily a též jaké byly její hlavní složky. Především bylo pojednáno o spolupráci v oblasti ekonomické (přímé zahraniční investice, zahraniční pomoc, obchodní bilance atp.), politické, avšak i bezpečnostní. Na ČLR bylo nahlíženo jako na alternativní zdroj spolupráce vůči Západu, neboť její přístup vůči Africe nabírá odlišných dimenzí než přístup Západu vůči kontinentu. Především se jedná o čínskou politiku "nevměšování se" a politiku "nevázané" pomoci, tedy pomoc přicházející na kontinent bez podmíněnosti politických či ekonomických reforem. V práci též bylo pojednáno o přístupu tradičních dárců vůči kontinentu (Washingtonský versus Pekingský konsensus). Dále byly charakterizovány pozitivní a negativní stránky, které čínská angažovanost africkým zemím přináší.
|
|
|
Zdanění těžby nerostných surovin
Císařová, Iva ; Láchová, Lenka (vedoucí práce) ; Matějka, Václav (oponent)
Cílem této práce je analyzovat důvody pro specifické systémy zdanění těžby nerostných surovin, seznámit čtenáře s tím, jaké druhy daní se pro těžbu nerostných surovin aplikují a komparovat je na příkladu vybraných provincií Kanady. Výpočet daňové povinnosti vzorové těžební společnosti prokázal, že při použití mixu daní, kdy část příjmů těžební společnosti je zdaněna daní z příjmů korporací a na další část se aplikuje těžební daň formou licenčních poplatků, může přinášet státnímu rozpočtu stejné příjmy jako v případě, kdy je vzorová těžební společnost zdaněna daní z příjmů korporací a těžební daní formou lineární sazby daně. Licenční poplatky oproti lineární sazbě daně s sebou ovšem přinášejí také další výhody jako například jednoduchost při správě daně a administrativní nenáročnost při výpočtu daně z pohledu těžební společnosti.
|
|
|
Vliv nerostných surovin na politiku a ekonomiku ve vybraných státech subsaharské Afriky
Krausová, Kateřina ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce řeší otázku vlivu nerostných surovin na politiku a ekonomiku ve vybraných zemích subsaharské Afriky. Paradox, že země bohaté na nerostné suroviny, často i významně zapojené do mezinárodního obchodu díky exportu těchto surovin zůstávají málo rozvinuté, je ekonomy často zkoumán a diskutován. Ve své diplomové práci jsem se rozhodla zaměřit na subsaharskou Afriku, jako dosud nejméně rozvinutou a nejchudší část světa s velkým přírodním bohatstvím i potenciálem k ekonomickému rozvoji, jenž se však ve většině případů bohužel zatím příliš nedaří plně využít. Cílem práce je prozkoumat, jaké mají vybrané země přírodní zdroje a nerostné suroviny, jakým způsobem s nimi nakládají, jak úspěšný je rozvoj jejich ekonomik, s jakými problémy se v současné době potýkají a v neposlední řadě, jak celý vývoj i dnešní situace souvisí s historickým, kulturním a politickým pozadím. Konkrétně budu studovat a porovnávat tři země a to Nigérii, Demokratickou republiku Kongo a Botswanu.
|
|
|
Zdanění těžby nerostných surovin
Medunová, Lucie ; Láchová, Lenka (vedoucí práce) ; Kouba, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je komparace přístupů ke zdanění nerostných zdrojů ve vybraných rozvojových a vyspělých zemích a seznámení čtenáře s různými způsoby zdanění těžby nerostných surovin užívaných ve světě. Práce se primárně zabývá zdaněním těžby ropy, což je jedna z nejdůležitějších surovin. Vybranými zeměmi jsou Nigérie a Angola, což jsou největší producenti ropy v Africe a i na světovém žebříčku se vyskytují na předních místech, dále pak Rusko, což je v současnosti nevětší producent ropy na světě a nakonec Velká Británie a Norsko, které patří mezi největší producenty ropy v rámci Evropy. První kapitola této diplomové práce se zabývá charakteristikou nerostných surovin. Následuje druhá kapitola přibližující způsoby a specifika jejich zdanění. Ve třetí části jsou charakteristiky rozvojových a vyspělých zemí a rozdíly v jejich ekonomikách i způsobu zdanění. Jsou zde také uvedeny základní informace o vybraných státech. Poslední kapitola se zabývá přímo popisem zdanění nerostných surovin v pěti vybraných zemích a jejich srovnáním.
|
|
| |
host ::
RSS.